Ani, tak to jsem ráda, že jsi v pořádku! Tu knížku jsem si nekoupila, ale půjčila. A jsem docela ráda, že jsem za ni ty prachy nevyhodila. Sice jsem ji ještě důkladně nečetla, ale prolistovala jsem ji a můžu Ti říct, že to asi nebude úplně pro mě!
Ona je docela dost nábožensky pojatá. Každou chvíli je tam čtenář naváděn k tomu, aby děkoval Bohu za to, že je sám. Je tam spoustu modliteb k očistě těla i ducha. Řekla bych, že to bude taková příprava na celibát. Ale což - přečtu si ji i tak. Aspoň nebudu po večerech jen tak bloumat po bytě od ničeho k ničemu. Ani, a víš, na co jsem si vzpomněla? Jak jsme chtěly na střední vstoupit do kláštera? Pamatuješ? Jak jsme si dokonce plánovaly, že se půjdeme do toho kláštera na Mendláku zeptat, co pro to musíme udělat, aby nás tam vzaly. Pamatuješ? Ani, já bych tam klidně zase vstoupila! Tak poučená o celibátu už budu textově i prakticky, tak já myslím, že by to šlo.
Vítáme Vás v našem blogovém deníku! Doufáme, že se Vám u nás bude líbit a budete se smát společně s námi. A pokud úplnou náhodou ne, tak si polibte šos! P+A
Žádné komentáře:
Okomentovat
Všech komentářů si moc vážíme a předem děkujeme.
Ale pozor! Hnusné komentáře budou bez milosti smazány!