Moje milá Peťo a drazí čtenáři...

Považuji za důležité vám tímto sdělit, že od zítřka bude na blogu týdenní pauza od mých článků, neboť se jedu rekreovat do lázní. Volné dny využiji především k odpočinku malých šedých buněk, jak říká můj drahý Hercule Poirot a k hledání inspirace pro nové články...

S úctou k vám

Anita

Záchranný stěžeň

V životě potkáme mnoho lidí, avšak jen někteří po sobě zanechají stopy...

Už jsme blíže k díře (do světa)

Ani, do pravé části jsem dala upozornění na náš kanál na YouTube! Akorát jsem chtěla, aby se to dalo rovnou i rozkliknout, ale to nešlo. Ale jak se říká - nemusí pršet, stačí když kape!

Též Ti přeji pěkný den

Ahoj Peti,

to video je skvělý! Super nápad! Též Ti přeji pěkný den!
Už chystám článek, nebo respektive vím o čem bude...

An.

Něco pro zlepšení nálady

Ani, měj krásný den!!! A všem, kteří nás čtou, přeji totéž!

https://www.youtube.com/watch?v=lvuvtkbigtc&list=RDlvuvtkbigtc

Zdroj: YouTube

Můžeme věřit slzám...?

Najednou jsme jen malé drobné nic... Pro člověka, který nám dříve říkal sladká slova...

Život jako stavebnice...

Naše životy jsou bludné jako kruh...

Když není léto, jak má být... !

Dnes je 18. července. Kalendář nám oznamuje léto, avšak něco je špatně...!

Paní Spisovatelka

Ahoj Ani,
nejspíš se teď budu opakovat, ale já to mileráda zopakuji a opakovat budu neustále - Ani, Ty jsi opravdová Paní Spisovatelka! Tvé články jsou plné emocí a naprostých pravd a každý z nich nutí k zamyšlení nad sebou samým. Ani, ať si Ti negramoti ze spolku myslí co chtějí, ale já jsem moc a moc ráda, že jsme si tento blog založily, a že sem píšeš své sloupky!
A basta!

Musíme přece stihnout slunce...!

Dnes se s vámi, milí čtenáři, chci podělit o jeden zážitek, který mě inspiroval k sepsání tohoto článku.
Bylo odpoledne s trochu chladným větrem,

Ne tady, ne takto...!

Dnešní článek nebude o úvaze na téma vztahy, svatby, rozchody, nešťastné lásky ani nic podobného. Ne, že by mě toto téma omrzelo, ale někdy je třeba obrátit list a zaměřit pozornost jiným směrem.

Krátký příběh ...

Dialog mezi peněženkou a penězi

500: „Už jste to slyšela?“

1000: „Nevím, co máte na mysli, drahá pětistovko?“

Naše rozhodnutí bylo správné!

Peti,

vím, že se opakuji, ale musím to napsat! "Píšu promptně"! Na základě Tvého svolení vložím na domovskou stránku svůj článek, který jsem dnes sepsala a též povídku, která je výsledkem spolku. Téma povídky byly "peníze."

Nic se tomu nevyrovná

Já Ti nevím, Ani, proč jsme se do toho kláštera nakonec nešly... Myslím, že jsme nejdřív přemýšlely, jak se zeptáme na to, jestli by nás tam vzali.
"Dobrý den, my se deme optat, jesi byste nás sem vzali jako jeptišky...."

Proč jsme nešly ... ?

Peti,

právě jsem dopsala článek, který můžu vložit. Ale ještě ho nechám uležet a vložím posléze. Co můžu publikovat už teď, je krátká povídka na téma "Peníze!"

Nekoupila, půjčila

Ani, tak to jsem ráda, že jsi v pořádku! Tu knížku jsem si nekoupila, ale půjčila. A jsem docela ráda, že jsem za ni ty prachy nevyhodila. Sice jsem ji ještě důkladně nečetla, ale prolistovala jsem ji a můžu Ti říct, že to asi nebude úplně pro mě!

Stále žiju!

Ahoj Peti,

promiň, že nepíšu promptně. Tento týden byl náročnej a nějak jsem ani neměla inspiraci. Ale budu se snažit vložit ještě dnes článek.
Už sis koupila tu knížku o "single životě"?

An.

Co je s Tebou?

Ahoj Ani,

tak co je s Tebou? Už jsi sem dlouho nedávala žádný článek, tak si říkám, zda jsi v pořádku?
Doufám, že ano!!!

To jsem teda zvědavá

Ahoj Ani, úplnou náhodou jsem narazila tady na tu knížku, hned jsem si ji půjčila a přečtu si ji!!! Myslím, že je to dobrý začátek k tomu, jak se naučit žít single. Aspoň teda doufám. Jsem zvědavá, co se dozvím!

Je láska vždycky štěstí?

Tuto otázku si kladu pokaždé, když mám před sebou člověka, kterému na dveře znenadání zaklepala láska a pak bez rozloučení odešla.

Protože se mu o tom zdálo...

Ahoj Ani,

přeji Ti pěknou sobotu!
To je dobrý s tím kamarádem a jeho odpovědí! To se mi líbí!!!
Když už je řeč o našich nejmenovaných kamarádech, tak jeden můj nejmenovaný kamarád se rozhodl,...

Jak se máš...?

Peti,

Tvá poslední zpráva mně připomněla, že jeden můj nejmenovaný kamarád vždycky na otázku, jak se má, odpověděl: "Mám se na pozoru!"
To je též dobrá odpověď.

To mě jen tak napadlo...

An.

S hlavou vztyčenou

Ani, tak jsem udělala, jaks napsala...  A něco mi došlo!

Někdy potřebujeme zachránit....!

Peti,

psala jsem ségře, aby mně poradila nějaký dětský bazárky, kam bys mohla dát takový malý oblečení. Hned jak napíše, tak Ti dám vědět.

Martinka se nezlobí aneb Syndrom absolutní samoty

Ani, hrozně moc se stydím, ale Martinka mi to odpustí. Hned jsem ji převlíkla do dupaček po mně! Tak já to zkusím tam na tom bazoši. No to jsem zvědavá!

No já se nestačím divit!

Teď to čtu a nestačím se divit! Peti, jak jsi mohla okrást bezbrannou panenku? To se ani trochu nestydíš?!

Jak jsem okradla panenku

Ani, já klidně budu mejt nádobí, ale já si myslím, že se mi odtama stejně neozvou. Asi pro ně nebudu dostatečně na úrovni.

To nesmíme dovolit !

Peti,

nebudeš někde přece umývat nádobí v hospodě!! To nesmíme dovolit! Vždyť jsi přece intelektuálka! Musíme urychleně něco vymyslet! To Tě řikám!

Druhá práce

Ahoj Ani,

tak v prvé řadě Ti musím říct, že na té fotce Ti to moc sluší! Ty jsi tak krásná!!!! Bejt chlap, tak se neudržím, to Ti řikám!!!
A víš, co mě napadlo?

Promptní zpráva

Peti,

píšu promptně. Chci Ti sdělit, že jsem do záložky "povídky" vložila od začátku "Život je boj". Nechtěla jsem míchat dohromady starou a novou verzi. Takže teď je tam poslední verze a doufám, že už závěrečná.

Ta nejupřímnější slova... !

Dnes nebudu psát žádnou úvahu o vztazích ani o milostných propletencích. Chtěla bych jen napsat jedno krátké poděkování za dnešní den.

Vše vyřešeno !

Peti,

už je zase vše v rychtyku! Nějak jsem to upravila a myslím, že je to dobrý. Příště musíme natočit ta videa, ale kloudná! - tak, aby to stálo za něco a mohly jsme to zveřejnit. To včera byla jen zkouška!

Tak jsem to asi zase podělala

Ahoj Ani, já jsem to asi zase podělala!

Budeme připraveni... ?

Měl jsem to poznat, když růže uvadly.
Měl jsem vidět konec léta ve tvých očích.
Měl jsem pochopit, když říkáš dobrou noc,
ve skutečnosti myslíš sbohem.

Těším se na dnešek!

Ahoj Ani,

nevím, zda si to ještě přečteš, než se uvidíme, ale chci Ti sdělit, že už se nesmírně těším na dnešek! Koupíme si flašku a půjdeme si vynahradit ztracené mládí!!!!!
Ani, vůbec jsi to kvůli tý pindě předělávat neměla!!! Měla jsi to pěkný i bez novýho kabátu. A určitě mi to do mailu pošli, budu moc ráda!!!
Jo a už mám nachystaný kelímky, abychom si do nich mohly nalít!
Tak v šest na našem místě!

P.

Zas vymýšlíš bejkárny .... !

Peti,
moc Tě zdravím a zároveň se omlouvám, že nepíšu promptně. Nejdřív Ti musím napsat, jak moc jsem ráda, že se Ti mé články líbí. Jsou to spíš jen takové úvahy o ničem. Stejně nemám do čeho píchnout. A díky tomu nemyslím na kraviny.
Máš pravdu v tom, že by se nemělo slavit, to že někoho upálili! Zavání to škodolibostí!! 

Klobouk dolů!

Ani, smekám před Tebou a Tvým spisovatelským talentem! To by ti blbci ve spolku zírali! Ani, moc Ti za Tvé skvělé články děkuji!!!!!!!

Co když žádný nepřijde?

Už několik dní, se mně do hlavy vkrádá jedna obzvláště nepříjemná otázka. Ta otázka zní: "Co když žádný vyvolený nepřijde?" Co když čekáme marně na našeho vysněného ideálního muže, který k nám bude stoprocentně patřit? Co když každá poklička nemá svůj hrnec?! Co pak? Výsledek je jasný! - Zůstane sama, neboť k ní žádný nepatří!

VALE !

Peti,

moc Tě zdravím. Zítra sem vložím článek, kterej mám rozepsanej, ale teď Ti chci jen napsat, že se moc těším na naši poradu ve středu. Místo nechám na Tobě. Jestli TI to vyjde, tak můžeme v těch 18h. Vezmu foťák a něco natočíme.
Podrobnosti, nebo případné změny vyřídíme po sms. 

Ahóóóój!

Ahoj Ani,

tak po dlouhé době jsem opět na příjmu!!!! A dobrá zpráva je, že teď už budu na příjmu hodně dlouho, protože kvůli krávě z protisměny, která odešla ze dne na den, teď budu muset chodit do práce každý den, než za ni někoho najdou!!!

Hrbol na cestě!

Tak je hrbol na cestě?! No a co! Ale my jdeme dál!

Nevím, čím to je, ale mám velkou radost a přebytek energie! Chtěla bych jít tančit, chtěla bych běhat bosá po mokré trávě, chtěla bych udělat něco bláznivýho, něco co se k mému důstojnému věku nehodí, chtěla bych zpívat karaoke, chtěla bych vyrazit do ulic a jen tak žít. Avšak nic z toho nebude! Možná tak ta mokrá tráva,protože právě napršelo. Přesto jsem šťastná, za to, že je večer a za chvíli si půjdu beztrestně/oficiálně lehnout do postele... No není to paráda!!! Zjistila jsem totiž, že život stojí za velký hovno, proto se musíme umět radovat z  maličkostí!

Hlavně žádný sentiment!

Žádný sentiment!

Sentiment! To je to slovo, které v nás vyvolává smutek a zakalené oči! Sentiment! Pár písmen, a přitom tolik bolesti! Sentiment! Zaplaví nás pokaždé, když slyšíme song, který jsme společně poslouchali, ten song, který jsme oba považovali za "náš song"! Sentiment! Je tu s námi pokaždé, když vcházíme na místo, kde jsme se poprvé náhodou potkali, kde jsme strávili společné krásné chvíle. Avšak, je to vždy dobrá věc, vzpomínat na to, co bylo? Je sentiment vždy vítaný? Ať to bereme z jakékoli strany, sentiment spjatý se vzpomínkami na šťastné chvíle, které jsou nenávratně pryč, není dobrý. Je bolestivý a dokáže zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Nepřináší žádné ovoce. Jen smutek, slzy a někdy i melancholii. Proto žádné citové výlevy, žádné citové rozpoložení! Musíme být tvrdé a nemilosrdné k zážitkům a mužům s nimi spojenými. Ženy mají ve zvyku se v bolestech hnípat, kdežto muži jdou prostě dál.  To mně připomíná jednu moudrou větu, kterou mi kdysi řekl jeden z mých přátel. Můj kamarád J. pronesl velmi chytrou myšlenku: "Za ženou a tramvají se neběhá, protože přijede jiná!" Takže stejně tak pro ženy! - "Přijde jiný!", ale tentokrát to ovšem bude stát za to!

V rádiu právě hrají jeden ze songů, který byl ten "náš" s panem B. Vzpomínkám se bohužel neubráním. V parku na protější zahradě se právě odehrává svatba. Všichni jsou tak šťastní a věří ve svůj šťastný konec. Pak se podívám do sousední zahrady, kde se schyluje k válce Roseových. Sama sebe se ptám: "Je tohle ten výsledek, kvůli kterému slibujeme něco, aniž bychom byli schopni to splnit? Nebo alespoň měli náznak či sebemenší jistotu toho, že svým slibům dostojíme?
Moje myšlenky znovu přehluší ten známý song. Je tu opět ten sentiment! Hlavně žádný sentiment! Opakuju si stále dokola. Stejně jako láska a zamilovanost jsou z něho jen problémy a mokré kapesníky! Něžné city snadno zatemní jasný úsudek! A už vůbec nesmíme dovolit sentimentu, aby přemohl naše myšlenky a obklopil nás melancholií ..... Protože po dešti zase vyjde slunce!  

An.