Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych se podívala na film, na který jsem se už hodně dlouho těšila. Konkrétně na film s mojí velkou oblíbenkyní Audrey Hepburn v hlavní roli "Příběh jeptišky". Ani, můžu Ti říct, že to by teda rozhodně nebylo nic pro nás být jeptiškama!!!!
Jak jsme si vždycky na střední říkaly, že vstoupíme do kláštera, tak je nakonec dobře, že jsme to neudělaly! O nic jsme nepřišly! Člověk by řekl, jak to tam bude supr, že tam na něho budou hodní a tak, ale opak je pravdou!
Je tam hrozná buzerace. Nemůžou se tam mezi sebou vůbec bavit, nesmí vzpomínat na svůj minulý život, nesmí mít u sebe žádnou věc, která by jim připomínala minulý život, musí mít pořád čisté myšlenky, ostříhají jim vlasy a navíc na sebe navzájem donáší Matce Představené. A když něco provedou, tak se k tomu tý Matce musí přiznat - potupně, veřejně před ostatníma. A to ještě tím stylem, že se rozplácnou na zem a mluví do země (viz foto). A všechno tady to ponížení je většinou kvůli nějakým blbostem, například kvůli tomu, že se usmály nebo rozlily mlíko. Tak takhle to tam je. Takže z toho plyne jedno poučení:
Pokud máte pocit, že Váš život stojí sebevíc za prd, jeptišky to mají mnohem horší!
Zdroj: ČSFD.cz


Žádné komentáře:
Okomentovat
Všech komentářů si moc vážíme a předem děkujeme.
Ale pozor! Hnusné komentáře budou bez milosti smazány!