neděle 19. června 2016

Jak jsem si připadala zase hrozně sama....

Ahoj Peti,

moc Tě zdravím v nedělní podvečer. Právě jsem publikovala další díl povídky, tak když nebudeš vědět, co roupama, tak si přečti druhý díl.

Nerada to píšu, ale dnes se zase přihlásil ten známý pocit samoty. Nenávidím ho! Možná za to může to hnusný počasí. Apropo, dnes je tam ale obzvlášť hnusně. Skoro jak na podzim. Nebo jestli je to tím, že zrovna nemám do čeho píchnout. Zkrátka jsem si uvědomila, že jsem zase sama, a nevím, co s tím. Chtěla bych vyrazit na nějakou společenskou akci. Tak jsem se Peti, dívala na něco, co by nás cenově nezruinovalo, a co se tak chystá v nejbližší době, ale na nic kloudnýho jsem nenarazila. Jsem zhrzená! Tak se Peti, chci optat, jestli třeba o něčem nevíš, kam bychom mohly vyrazit? Jo a když jsme u toho, tak určitě musíš ke mně přijít, jak se Ti to bude hodit. Koupím nějaký víno a pochutiny a dáme si do nosu. Souhlasíš?

Máš Peti, taky někdy chvíle, kdy si uvědomuješ samotu? U mě jsou některý dny celkem že to jde, ale někdy, třeba jako dnes, je to krušný. Vždycky se obzvlášť těším na večer, kdy si vezmu kamaráda a půjdu si lehnout. Máš to taky tak?
A jak jsi prožila neděli? Co ten Tvůj byznys? Jak to dopadlo? A ještě jsem se chtěla zeptat co A?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Všech komentářů si moc vážíme a předem děkujeme.
Ale pozor! Hnusné komentáře budou bez milosti smazány!